Můj největší zážitek byl, že jsme jeli na dovču a tam to bylo nej… . Dojeli jsme rychle a taky vybalili a rychle jsem šla s holkama k přehradě podívat se, jak to tam vypadá. Byli jsme na místě a viděli tam plno malinkých rybiček. Procházeli jsme se po písečné pláži a z dálky jsme viděli dva průhledné obrovské balony. Šli jsme k nim blíž a viděli i obrovskou trampolínu, která byla na vodě. Jmenovalo se to aquaball and aquajump. Trampolíny stály 40 Kč na 15 minut a balony 40 Kč na 10 min. Šly jsme to honem oznámit rodičům a ti říkali, že nám to možná zaplatí. Druhý den jsme šli na zámek Vranov. Pak jsme rychle jeli tím malým vláčkem zpátky až k přehradě a hned se řítili do chatek a převlékli se do plavek. Letěli jsme do vody. K večeru jsme leželi na pláži a taťka se šel podívat na ty trampolíny. Já jsem rychle běžela za ním. Taťka se zeptal pána, jestli si to můžu vyzkoušet a on říkal, že jo. Zadarmo jsem šla na trampolínu. Vzala jsem si vestu a šla. Najednou přišli všichni, teta, kámošky a kámoši atd. Děcka na mně hleděla a říkala, že chtějí jít za mnou. Tak ten pán je pustil všechny zadarmo. Pak jsme šli domů. Další den jsme šli zase k vodě. A taťka mi zaplatil ten balon, to bylo hustý! Byl plný vzduchu a když jsem mluvila, tak se to šíleně ozývalo. Postavila jsem se a běžela v balonu jako křeček v běhacím kolečku. Ale pak jsme po pěti minutách už šli. Nakonec jsme tam byli ještě čtyři dny a dělali samé blbosti.

Denča N.

 

O prázdninách jsme jako každý rok chtěli jet na dovolenou. Moc jsme se o tom napřemýšleli. Rozhodli jsme se jet do Znojma a jeho okolí. Ubytovali jsme se a vyrazili jsme na obhlídku okolí. Znojmo je krásné město, taky mi to hodně připomíná Prahu. Ani nevím proč.

Chodili jsme po zámcích a při pěkném počasí jsme chodili i na koupaliště. Nejvíc nás bavily tobogány. S taťkou jsme jezdili jak malá děcka víc jak hodinu pořád dokola. Udělali jsme si tanga a jeli. Pořádně to frčelo, bylo to super! Byli jsme taky ve znojemských katakombách. Tam nic moc k dívání nebylo. Ve Znojmě jsme byli čtyři dny a poznali jsme toho hodně a moc se mi tam líbilo. Na cestě zpátky jsme byli i v teplických aragonitových jeskyních. Bylo to tam úplně super! Jinak mi prázdniny utekly jako voda, ale i tak byly super!!

Verča H.

 

O prázdninách jsme v Bernaticích chytali ryby (hlavně sumce). Byli jsme tam do půlnoci a nic... Ale o půl dvanácté přišel první záběr. Tat'ka měl na navijáku utáhlou brzdu a šel se podívat ke kolegovi, jestli alespoň jemu berou. Jak odešel, tak ten sumec zabral a já jsem chytil prut a když byl ten naviják utáhlý, tak mě sumec stáhl do vody. Začal jsem volat taťku, že sumec zabral. Předal jsem mu prut a začal toho sumce tahat. Vytáhl ho a sumec měl 12 kg a měřil 130 cm. Já jsem byl úplně mokrý, a tak jsme toho sumce zabili kusem dřeva a odvezli si ho domů.

David Kvarda

 

Na dovolené jsme byli v Maďarsku. Přijeli jsme tam, bylo horko, tak jsme čekali, že bude Balaton teplý. Vybalili jsme se a šli se koupat. Druhý den jsme tam byli celý den a já si dal na oběd vařenou kukuřici za 350ft. Pak se počasí obrátilo proti nám a celý zbytek týdne pršelo. Tak jsme hráli karty, můj rekord byl -30 Kč, ale za tři hry jsem to obrátil na -8 Kč, ale pak to zase šlo s kopce.

Jirka

 

Nejlepší bylo, když přijela teta se strejdou z Čech. Byli u nás na 4 dny, ale s nimi jsme stihli vše, byli jsme na Pustevnách ,v Rožnově ve skanzenu, ale jen ve Valašském městečku. A další den jsme byli na Hukvaldech, potom jsme zase jeli do Frenštátu na gulášové slavnosti, ale konec dne byl stejně nejlepší - ukončili jsme ho zmrzlinovým pohárem, který jsme si dali u Janíka!! Poslední den s tetou a strejdou jsme byli u nás doma a večer kolem 11 hodiny jsme je vezli na vlak do Studénky!!! A TO JE ASI TAK VŠE !!!!

Zuzka

 

Letošní prázdniny se nám přihodila nečekaná věc. Byli jsme na vodě a zrovna byl večer. Nevěděli jsme, co dělat, a tak jsme rozdělali oheň ve vařiči na tuhý líh. Potom Kláru napadlo, že bysme mohli zkusit opékat bonbóny a už to začalo. Začali jsme opékat všechno možné, od brambůrek BER SI až po cukr. Potom jsem řekl: ,,Uděláme karamel.“ Vzali jsme kostku cukru, šupli ji do ešusu a položili na vařič. Se zájmem jsme sledovali, jak se kostka transformuje na karamelovou kaluž. Najednou to začalo hořet. ,,HOŘÍ!“ vykřikla Klára. Teta vyskočila ze stanu a zaječela: ,,Kde?“ Byl to takový zmatek, že jsme to raději uhasili a navíc jsme museli jít spát. Ale sníst jsme to stihli MŇAM!

Martin S.

 

Tatrafest

Ráno jsem se brzo vzbudila a šla jsem se oblékat. Za chvilku jsme vyjeli. Nejdříve jsme si šli prohlédnout Tatru. Ve dvanáct jsme jeli domů na oběd. Ráno mě to tam moc nebavilo, ale jak jsme tam jeli odpoledne, bylo to jiné. Tentokrát jsme šli rovnou na polygon. Přišli jsme a našly si mě (nebo já je) holky. Dívaly jsme se, byly jsme úplně u pódia. Potom se nám ztratily Kikina s Petrou a pak i Tamča s Pájou. Zůstaly jsme jen já a Barča, ale potkaly jsme spoustu známých. Čekaly jsme tam hlavně na Kabáty. Bylo už dost pozdě a oni měli hrát. Cpaly jsme se dopředu, dokonce jsme lezly po čtyřech, ale stejně jsme si nepomohly, Nic jsme tam totiž neviděly. Vrátily jsme se zpět na konec. Tam tančila spousta lidí, protože Kabáti už hráli, a tak jsme se přidaly. Byla to sranda. Nejkrásnější byl ten noční ohňostroj. Nic hezčího jsem nikdy neviděla. Jak to skončilo, tak všech 40 tisíc lidí pomalu odcházelo, vypadalo to, jako kdyby sněžilo. Všude byla špína a kelímky od piva. Jak jsme odcházely, skoro jsme se neslyšely, všude to šustilo tou špínou. Ale krásný zážitek !!!!!!!!!!!

Verča B.

 

Na Tatrafest jsme odjeli ve 12.00 hodin, prošli jsme si celou Tatru i tam, kde se nemůže, protože taťka tam pracuje. Pak jsme si odešli na polygon, stihli jsme i Rottrovou. Chodil jsem všude možně po polygonu. Mamka a sestra ve 14.00 odešly, pak tam zůstal s námi taťka. V šest jsem se odebral k pódiu a taťka mi dal stovku. Koupil jsem si bramborák a taťka mi zavolal, že se za 5 minut sejdem. Donesl nám VIP lístky a vedl nás tam, kam nikdo skoro nemohl. Přišli jsme tam, stály tam 2 černé gorily security, ale pustili nás, takže jsme jasně viděli na pódium. Pak jsme šli do VIP stanu, který byl jen pro nejvyšší hosty Tatry. Byla tam obsluha ze 4 hvězdičkového hotelu, jedli jsme a pili jeden stůl od generálního ředitele Tatry Adamse. Kabáty jsem sledoval ze vzdálenosti asi 10 m od pódia a 5 metrů od repráků a celou noc mi pískalo v uších a druhý den jsem užíval prášky na bolest hlavy.

Jirka