Čuuuuuuus, já jsem se pojmenovala jablíčka Pepíčka a povím vám svůj příběh. Náš rodný strom vyrostl ze semínka (myslím), rostl do malého stromku a vyrostl v obrovskou jabloň. Potom jsem za příznivých podmínek vyrostla já. Z malinkého pindíka jsem vyrostla do krásného, snad šťavnatého jablíčka. Nastal podzim a já věděla, že několik budoucích dní budou mé poslední. Přišel člověk, utrhl mě, dal do krabice a příští den jsem jela na návštěvu. Všude bylo krásně. Kde jsem mohla být??? No jasně, u koní. Hemátka ukončila můj život a já byla ráda, že jsem jí posloužila jako pamlsek. Takovou krásnou smrt jsem si nezasloužila.

Denisa H.

Narodil jsem se jednou na stromě jako malý květ. Postupně jsem rostl a pozoroval svět. Skamarádil jsem se s jedním květem od hrušky. Byli jsme dobří kamarádi, ale jednou přišel den, kdy se ze mě stalo malé jablko a z mého kamaráda hruška a já věděl, že naše kamarádství brzy skončí. Za pár dnů už ze mě bylo krásné červené jablko a z něho se stala pěkná hruška. A pak to přišlo, přišli dvounožci a začali nás trhat. Mého kamaráda utrhli jako prvního a hned ho snědli. Mě utrhli o chvíli později a skončil jsem v sudu, kde jsem se kvasil. Po pár týdnech mě převezli do nějaké budovy, kde se ze mě stalo něco tekutého. Pak si mě nějaký dvounožec odvezl ve sklenici domů a pochutnával si na mně se svými kamarády .

Radek S.

Já jsem krásné červené jablíčko a už mám celé dva týdny, co nejsem květ!!! Mé jméno je Kvítko a popíšu vám můj nádherný život. Když místečko, kde žiju, opylovala pilná včelička, začalo jsem se vyvíjet. Můj krásný bílo-růžový květ oslňoval lidi a ti se těšili, až si mě vezmou. Bohužel nevím, co by se mnou mohli podniknout. Bylo jsem nádherné, až jsem málem zpychlo. Dívalo jsem se na svět vesele a s úsměvem, dokud jsem se neproměnilo v škaredou malou zelenou kuličku. Začalo jsem se mračit, ale jak přišli lidé a dívali se, jak nádherně rostu a chválili mě, začalo jsem si myslet, že jsem opět nádherné. Postupem času jsem se velice zvětšilo a rudlo. Nyní jsem krásné jablíčko Kvítko. Ale co se to děje??!!! Přiletěla vosa a vrtá do mě aaaaaaaaaaaůůůů!!! Kde jste lidi???? A najednou padám. Padám dolů do krátké zelené trávy. Přilétají další dvě vosy a vrtají. Nevíte, jaká je to bolest!!! Zavřelo jsem oči a představovalo jsem si, že lidé na mě zapomněli. Stává se ze mě škaredé a plesnivějící jablíčko. Jsem asi hysterik, ale na mém krásném těle se objevují divné flíčky jeden... druhý ..... a náhle je jich tu nejmíň dvacet. Můj noční krém od Garnier pure A nezabral, v reklamách toho nakecají. Ležím tu už měsíc a stárnu, čas od času přiletí včelka nebo odporná vosa a udělají do mě dírku. No alespoň jsem k něčemu dobré, sloužím jako domeček páru housenek .

Veronika B.

Ahojte lidi, jsem malé jablíčko, rostu na stromě a pomalu. Teď jsem zelené, ale jednou budu červené. Jednou si malé děti hrály s míčem, koply do mě a já jsem spadnul, ale druhý den přišla stará paní a sebrala a umyla mě, rozkrájela a dala do pece. Pak přišly děcka a snědly mě.

Radim S.

Ahoj, jsem jablko a teď Vám o mně řeknu příběh. Jako malý jsem byl kvítek na stromě. Byl jsem růžový. Časem jsem rostl, až ze mě vyrostlo velké pěkné červené jablko. Ale začalo foukat, až jsem ze stromu spadl, byl podzim. Ale jednou šel kolem nějaký kluk a kousl si do mě, bolelo to. A potom mne vyhodil, protože ve mně bydlel červ. Taky mě štval, protože ve mně bydlel a dělal si cestičky, ale na druhou stranu mě zachránil před snězením. Co teď ze mne je? No přece mrzák, ale žiju!

Michal

Ahoj. Já Vám teď povím příběh, jak jsem se dostalo na svět a vyrostlo. Co jsem všechno prožilo atd. Jednoho dne jsem se náhodou ocitlo na stromě. Kolem mě bylo plno ostatních jablek. Krásně svítilo sluníčko a my jsme se na něm každý den krásně opalovali. Každý druhý den se na nás chodilo dívat podivuhodné stvoření a taky každý den šlo zalívat ten náš strom. Deset minut strom zalívalo a my jsme měli tak hodně energie. Uprchlo už hodně času a byla nám čím dál tím větší zima. Létaly vrány a různí ptáci a ďobali do nás. Bylo jsem tak krásné jablíčko a teď je to hrozné. Jednoho dne přišlo stvoření a zatřepalo s naším stromem. My jsme všichni padali na zem. Všichni se strachovali, co se děje. Posbíralo nás do kyblíku a někam jsme odjeli. Už jsme byli tam a stvoření nás hodilo do šroťáku. Bylo jsem na cucky, pak nás stvoření poházelo na stroj. Byl divný. Přimáčklo nás to a tekla z nás voda, byla sladká. Pak nás přelilo do flašky a napilo se nás a my jsme rádi, že jsme mu pomohli a dali jsme mu hodně vitamínů. Tak a to je můj příběh. A ještě něco, jmenuji se Samanta!

Denča N.